Děkujeme všem dárcům
za finanční prostředky pro
občany vytopených srbských
měst Obrenovac a Krupanj.
Bylo vybráno přes 27 000 Kč.
Za ně jsme pořídili
polštáře a přikrývky
pro nejchudší z vyplavených.
Děkujeme i za dar školních brašen.
Zde si můžete prohlédnout foto
z předávní vašich darů.
Ještě jednou díky za vaši štědrost.



Právě připojeni - hostů: 4064 

DOPORUČENÉ KNIHY

Alexander DORIN

SREBRENICA





Právě (19.12.2013) vyšla výborná kniha.

Alexander Dorin, Švýcar s jihoslovanskými kořeny, odhaluje snad největší mediální a politický podvod, který byl na nás dosud spáchán. Českému čtenáři přináší mnoho otřesných faktů a dosud chybějících informací. Kniha zároveň nepřímo ukazuje na hanebnou úroveň české mediální scény. Její čtení nedoporučujeme zarytým pravdoláskařům. Mohla by u nich vyvolat silnou depresi či infarkt.

Po přečtení se budete na svět dívat docela jinak.

Cena: 330 Kč + poštovné+balné



Objednávky na:

http://www.amabilis.cz/botanika/eshop/0/0/5/125-SREBRENICA




DOPORUČENÁ KNIHA:



Prof. Dr. Rajko Doleček

Necenzurované obrazy II.





Kniha plná faktů z nedávné historie Evropy, jejichž zveřejnění se mnohým mocným dnešního světa nelíbí. Ukazuje na pravé viníky posledních balkánských válek a krvavého rozpadu Jugoslávie. Čtení této knížky vás nenechá lhostejnými.




  • Kosovo
  • Kosovo
  • Kosovo
  • Kosovo
Dopis Willyho Wimmera kancléři Schröderovi ze dne 2. května 2000 Email

Od 28. do 30. dubna 2000 se v Bratislavě konala mezinárodní konference pod názvem Budoucnost euroatlantické integrace: šance a překážky (Is Euro-Atlantic Integration Still on Track? Opportunities and Obstacles). Setkání organizovala nadace New Atlantic Initiative (NAI) založená American Enterprise Institute (AEI), slovenský Inštitút pre verejné otázky (IVO) a bratislavská pobočka Německého Marshallova fondu USA (German Marshall Fund of the United States - GMFUS).

Několik dní poté zaslal jeden z účastníků akce Willy Wimmer (člen Bundestagu, vicepresident Parlamentního shromáždění OBSE a bývalý státní tajemník německého ministerstva obrany) dopis spolkovému kancléři Gerhardu Schröderovi, ve kterém ho informoval o průběhu jednání konference:

Pan
Gerhard Schröder, MdB
Spolkový kancléř Spolkové republiky Německo

Úřad spolkového kancléře

Schloßplatz 1
10178 Berlin

- nejprve faxem -

Berlín, dne 02.05.00  

Vážený pane spolkový kancléři,

o uplynulém víkendu jsem měl možnost zúčastnit se ve slovenském hlavním městě Bratislavě konference, kterou pořádalo americké ministerstvo zahraničí společně s American Enterprise Institute (zahraničně politický institut republikánské strany) a jejímiž hlavními tématy byly Balkán a rozšiřování NATO.

Akce byla navštívena na vysoké úrovni, o čemž svědčila přítomnost četných premiérů a ministrů zahraničí a obrany zemí tohoto regionu. Z řady důležitých bodů, které byly probírány v rámci shora uvedeného vymezení témat, si některé zasluhují zvláštního zmínění:

1) Ze strany pořadatelů bylo požadováno, aby se v kruhu spojenců přistoupilo co možná nejdříve k mezinárodně právnímu uznání nezávislého státu Kosovo.

2) Pořadatelé prohlásili, že se Svazová republika Jugoslávie nachází mimo jakýkoli právní řád, zejména mimo rámec Závěrečného aktu z Helsinek.

3) Evropský právní řád je prý pro realizaci záměrů NATO překážkou.  Americký právní řád je i v případě svého použití v Evropě vhodnější.

4) Válka proti Svazové republice Jugoslávii byla prý vedena proto, aby se revidovalo chybné rozhodnutí generála Eisenhowera z 2. světové války. Rozmístění amerických vojáků tam musí být ze strategických důvodů dohoněno.

5) Evropští spojenci se na válce proti Jugoslávii podíleli prý proto, aby de facto dokázali překonat dilema, které vyplývalo z „Nové strategické koncepce“ aliance schválené v dubnu 1999 a příklonu Evropanů k předchozímu mandátu Spojených národů nebo OBSE.

6) Aniž by tím byla dotčena následná legalistická interpretace Evropanů, podle níž se i při rozšířeném spektru úkolů NATO mimo území smluvních stran jednalo v případě války proti Jugoslávii o výjimku, je to prý samozřejmě precedenční případ, na který se lze kdykoli odvolat a také se tak bude činit.

7) Jde prý o to, aby se při rozšíření, před nímž aliance nyní stojí, obnovila územní situace mezi Baltským mořem a Anatolií tak, jak existovala v době největšího rozmachu římské říše.

8) K tomu je údajně třeba, aby Polsko bylo na severu a jihu obklopeno jako svými sousedy demokratickými státy, aby Rumunsko a Bulharsko zajišťovalo pozemní spojení směrem k Turecku, a aby Srbsko (snad pro účely zajištění vojenské přítomnosti USA) bylo z evropského vývoje trvale vyloučeno.

9) V území severně od Polska jde o to, aby byla zachována úplná kontrola přístupu ze St. Petěrburku k Baltskému moři.

10) V každém probíhajícím procesu je prý nutno upřednostnit právo na sebeurčení před všemi ostatními předpisy či pravidly mezinárodního práva.

11) Konstatování nenarazilo na rozpor, kdy NATO při svém útoku proti Svazové republice Jugoslávii porušilo všechna mezinárodní pravidla a především příslušná ustanovení mezinárodního práva.

Po této akci, která probíhala ve velice upřímném duchu, se vzhledem k účastníkům a pořadatelům nelze vyhnout hodnocení výroků, které na této konferenci zazněly.
Zdá se, že americká strana při prosazování svých cílů v globálním kontextu usiluje vědomě a záměrně o to, aby byl mezinárodní právní řád vzniklý jako výsledek dvou světových válek v uplynulém století vyvrácen z kořenů. Moc má mít přednost před právem. Tam, kde tomu mezinárodní právo stojí v cestě, bude odstraněno. Když Společnost národů prožívala podobný vývoj, nebyla už druhá světová válka daleko.  Myšlení, které vlastní zájmy chápe takto absolutně, nelze nazvat jinak, než jako myšlení totalitní.

s přátelskými pozdravy

W i l l y   W i m m e r 
poslanec Spolkového sněmu

předseda oblastního sdružení CDU N i e d e r r h e i n

Vicepresident Parlamentního shromáždění OBSE

Poštovní adresa: 

Náměstí republiky 1, 11011  B e r l i n

Domovská adresa  

Mauerstraße 29/Haus I, 10117 B e r l i n

Tel.: (030)227–75094/75095, Fax: (030) 227 – 76498

Email: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Originál dopisu:

Herrn
Gerhard Schröder, MdB
Bundeskanzler der Bundesrepublik Deutschland
Bundeskanzleramt
Schloßplatz 1
10178 Berlin

- vorab per Fax -

Berlin, den 02.05.00    

Sehr geehrter Herr Bundeskanzler,

am vergangenen Wochenende hatte ich in der slowakischen Hauptstadt Bratislava Gelegenheit, an einer gemeinsam vom US-Außenministerium und American Enterprise Institut (außenpolitisches Institut der republikanischen Partei) veranstalteten Konferenz mit den Schwerpunktthemen Balkan und NATO-Erweiterung teilzunehmen.
Die Veranstaltung war sehr hochrangig besetzt, was sich schon aus der Anwesenheit zahlreicher Ministerpräsidenten sowie Außen- und Verteidigungsminister aus der Region ergab. Vorn den zahlreichen wichtigen Punkten, die im Rahmen der vorgenannten Themenstellung behandelt werden konnten, verdienen es einige, besonders wiedergegeben zu werden:

Von Seiten der Veranstalter wurde verlangt, im Kreise der Alliierten eine möglichst baldige völkerrechtliche Anerkennung eines unabhängigen Staates Kosovo vorzunehmen.

Vom Veranstalter wurde erklärt, daß die Bundesrepublik Jugoslawien außerhalb jeder Rechtsordnung, vor allem der Schlußakte von Helsinki, stehe.

Die europäische Rechtsordnung sei für die Umsetzung von NATO-Überlegungen hinderlich. 
Dafür sei die amerikanische Rechtsordnung auch bei der Anwendung in Europa geeigneter.

Der Krieg gegen die Bundesrepublik Jugoslawien sei geführt worden, um eine Fehlentscheidung von General Eisenhower aus dem 2. Weltkrieg zu revidieren. Eine Stationierung von US Soldaten habe aus strategischen Gründen dort nachgeholt werden müssen.

Die europäischen Verbündeten hätten beim Krieg gegen Jugoslawien deshalb mitgemacht, um de facto das Dilemma überwinden zu können, das sich aus dem im April 1999 verabschiedeten "Neuen Strategischen Konzept" der Allianz und der Neigung der Europäer zu einem vorherigen Mandat der UN oder OSZE ergeben habe.

Unbeschadet der anschließenden legalistischen Interpreration der Europäer, nach der es sich bei dem erweiterten Aufgabenfeld der NATO über das Vertragsgebiet hinaus bei dem Krieg gegen Jugoslawien um einen Ausnahmefall gehandelt habe, sei es selbstverständlich ein Präzedenzfall, auf den sich jeder jederzeit berufen könne und auch werde.

Es gelte, bei der jetzt anstehenden NATO-Erweiterung die räumliche Situation zwischen der Ostsee und Anatolien so wiederherzustellen, wie es in der Hochzeit der römischen Ausdehnung gewesen sei.

Dazu müsse Polen nach Norden und Süden mit demokratischen Staaten als Nachbarn umgeben werden, Rumänien und Bulgarien die Landesverbindung zur Türkei sicherstellen, Serbien (wohl zwecks Sicherstellung einer US-Militärpräsenz) auf Dauer aus der europäischen Entwicklung ausgeklammert werden.

Nördlich von Polen gelte es, die vollständige Kontrolle über den Zugang aus St. Petersburg zur Ostsee zu erhalten.

In jedem Prozeß sei dem Selbstbestimmungsrecht der Vorrang vor allen anderen Bestimmungen oder Regeln des Völkerrechts zu geben.

Die Feststellung stieß nicht auf Widerspruch, nach der die  NATO bei dem Angriff gegen die Bundesrepublik Jugoslawien gegen jede internationale Regel und vor allem einschlägige Bestimmungen des Völkerrechts verstoßen habe.

Nach dieser sehr freimütig verlaufenen Veranstaltung kommt man in Anbetracht der Teilnehmer und der Veranstalter nicht umhin, eine Bewertung der Aussagen auf dieser Konferenz vorzunehmen.
Die amerikanische Seite scheint im globalen Kontext und zur Durchsetzung ihrer Ziele bewußt und gewollt die als Ergebnis von 2 Kriegen im letzten Jahrhundert entwickelte internationale Rechtsordnung aushebeln zu wollen. Macht soll Recht vorgehen. Wo internationales Recht im Wege steht, wird es beseitigt.
Als eine ähnliche Entwicklung den Völkerbund traf, war der zweite Weltkrieg nicht mehr fern.
Ein Denken, das die eigenen Interessen so absolut sieht, kann nur totalitär genannt werden.

Mit freundlichen Grüßen

W i l l y   W i m m e r 

Zdroj: http://www.medienanalyse-international.de/wimmer.html, přeložil Pavel Křivka

Seznam účastníků konference:

  1. Walter Andrusyszyn, asistent americké ministryně zahraničí

  2. Ronald Asmus, vedoucí vědecký pracovník Council on Foreign Relations (Washington)

  3. Hartmut Bäumer, předseda Bridges Consulting Firm a člen německých Zelených

  4. John Bolton, senior viceprezident American Enterprise Institute a bývalý ředitel Úřadu pro záležitosti mezinárodních organizací při americkém ministerstvu zahraničí (Washington)

  5. Karlyn Bowmanová, vědecká pracovnice American Enterprise Institute (Washington)

  6. Martin Bruncko, ředitel zahraničně-politických studií v Inštitútu pre verejné otázky (Bratislava)

  7. Ian Brzezinski, odborný pracovník Výboru pro zahraniční vztahy amerického Senátu (Washington)

  8. Peter Burian, slovenský velvyslanec při NATO

  9. Erhard Busek, zvláštní zmocněnec pro rozšíření EU a koordinátor Iniciativy pro spolupráci v jihovýchodní Evropě (Vídeň)

  10. Martin Bútora, slovenský velvyslanec v USA

  11. Bogdan Chireac, editor deníku Adevarul (Bukurešť)

  12. Robert Cooper, vedoucí Odboru pro obranu a zaoceánské záležitosti při Úřadu vlády Velké Británie

  13. Pavol Demeš, ředitel pro střední a východní Evropu Německého Marshallova fondu USA (Bratislava)

  14. James Denton, výkonný ředitel Freedom House (Washington)

  15. Mikuláš Dzurinda, premiér Slovenské republiky

  16. Steven Erlanger, vedoucí kanceláře pro střední Evropu a Balkán listu New York Times

  17. Mark Esper, odborný pracovník kanceláře senátora Freda Thompsona (Washington)

  18. Aleksandar Fatić, prezident think tanku Management Center (Bělehrad)

  19. Ján Figel, náměstek ministra zahraničí Slovenska

  20. Julie Finleyová, zakladatel U.S. Committee on NATO (Washington)

  21. Klaus-Dieter Frankenberger, mezinárodní editor Frankfurter Allgemeine Zeitung

  22. Daniel Fried, americký velvyslanec v Polsku

  23. Sorin Frunzaverde, ministr obrany Rumunska

  24. Curt Gasteyger, profesor Association for the Promotion and the Study of International Security (Ženeva)

  25. Jeffrey Gedmin, výkonný ředitel New Atlantic Initiative a vědecký pracovník, American Enterprise Institute (Washington)

  26. Dean Godson, hlavní komentátor Daily Telegraph (Londýn)

  27. Claus Gramckow, prezident poradenstské firmy Hanseatic Institute (Washington)

  28. Bratislav Grubačić, ředitel a šéfredaktor VIP News Services and Media Council (Bělehrad)

  29. Toomas Hendrik Ilves, ministr zahraničí Estonska

  30. Douglas Hengel, americký chargé d'affaires v Bratislavě

  31. Bruce Jackson, prezident U.S. Committee on NATO a viceprezident pro strategii a plánování společnosti Lockheed Martin (Washington)

  32. Bianca Jaggerová, lidsko-právní aktivistka (New York)

  33. Géza Jeszenszky, maďarský velvyslanec ve Spojených státech

  34. Rastislav Káčer, generální ředitel pro bezpečnostní politiku a multilaterální vztahy ministerstva zahraničí Slovenska

  35. Jan Kavan, ministr zahraničí České republiky

  36. John Kelly, zvláštní asistent kanceláře gen. Josepha W. Ralstona, NATO (Brusel)

  37. Jacques Klein, zvláštní zástupce generálního tajemníka OSN pro Bosnu a Hercegovinu (Sarajevo)

  38. Karel Kovanda, český velvyslanec při NATO

  39. Eduard Kukan, ministr zahraničí Slovenska

  40. Herve Ladsous, stálý francouzský zástupce při OBSE

  41. Oleg Levitin, vědecký pracovník Center for Defence Studies, King’s College (Londýn)

  42. Michal Lobkowicz, člen českého parlamentu

  43. Daniel Mariaschin, výkonný viceprezident, B’nai B’rith International (Washington)

  44. János Martonyi, ministr zahraničí Maďarska

  45. Marek Matraszek, ředitel poradenské firmy CEC Government Relations (Waršava)

  46. Victorino Matus, zástupce vedoucího redaktora Weekly Standard (Washington)

  47. Sergiu Medar, ředitel Generálního ředitelství pro obranné zpravodajství (Directia Generala de Informatii a Apararii - DGIA), Rumunsko

  48. Grigorij Mesežnikov, prezident Inštitútu pre verejné otázky (Bratislava)

  49. Ivan Mikloš, místopředseda vlády Slovenské republika

  50. Miroslav Mojžita, slovenský velvyslanec v Jugoslávii

  51. Cameron Munter, ředitel americké Národní bezpečnostní rady (Washington)

  52. Joshua Muravchik, vědecký pracovník American Enterprise Institute (Washington)

  53. Pauline Neville-Jonesová, členka správní rady BBC a bývalá politická ředitelka britského ministerstva zahraničí (Londýn)

  54. Joseph Novak, politický a vojenský pověřenec amerického ministerstva zahraničí

  55. Michael Novak, vědecký pracovník nadace George Fredericka Jewetta pro oblast náboženství, filosofie a veřejné politiky a ředitel sociálních a politických studií v American Enterprise Institute (Washington)

  56. Viktor Orbán, premiér Maďarska

  57. John O’Sullivan, editor komentářů listu National Post (Toronto) a zakladatel New Atlantic Initiative

  58. Milan Pajević, zahraničněpolitický poradce G17 + (Bělehrad)

  59. Richard Perle, vědecký pracovník American Enterprise Institute (Washington)

  60. Jozef Pivarči, státní tajemník slovenského ministerstva obrany

  61. Elizabeth Pondová, editorka Internationale Politik (Bonn)

  62. Wolfgang Proissl, vedoucí zahraničně politické redakce Financial Times Deutschland

  63. Stephen Rademaker, odborný pracovník Výboru pro zahraniční vztahy Sněmovny reprezentantů (Washington)

  64. Maris Riekstin, náměstek lotyšského ministra zahraničí

  65. Peter Robinson, ředitel Trades Union Committee for European and Transatlantic Understanding (Velká Británie)

  66. Allen H. Roth, výkonný ředitel New York State Research Council on Privatization (New York)

  67. Dimitrij Rupel, ministr zahraničí Slovinska

  68. Muhamed Šaćirbej, velvyslanec Bosny a Hercegoviny při OSN (New York)

  69. Kori Schakeová, vedoucí vědecká pracovnice, profesorka a ředitelka European Programs na National Defense University (Washington)

  70. František Šebej, předseda Výboru pro evropskou integraci slovenského parlamentu

  71. James Sherr, profesor Oxford University

  72. Jeffrey Simon, profesor National Defense University (Washington)

  73. Thomas Skladony, vedoucí programu National Endowment for Democracy (Washington)

  74. Peter Sommer, viceprezident The Boeing Company (Washington)

  75. John Steele, právní ředitel kanceláře amerického kongresmana Davida McIntoshe

  76. Jan Surotchak, ředitel Oddělení pro dary Lehigh Valley Community Foundation (Allentown)

  77. Reka Szemerkenyi, státní sekretářka, poradkyně pro národní bezpečnost a zahraniční politiku v Úřadu premiéra, Maďarsko

  78. William Taft, společník právní a poradenské firmy Fried, Frank, Harris, Shriver & Jacobson a bývalý americký velvyslanec při NATO (Washington)

  79. Andrzej Towpik, polský velvyslanec při NATO

  80. Vygaudas Usackas, náměstek litevského ministra zahraničí

  81. Magdaléna Vášáryová, předsedkyně správní rady Slovenské spoločnosti pre zahraničnú politiku (Slovak Foreign Policy Association – SFPA),
    (Bratislava)

  82. Arno Visser, vedoucí poradce kanceláře Hanse Dijkstala, člena nizozemského parlamentu a vůdce Lidové strany za svobodu a demokracii (Volkspartij voor Vrijheid en Democratie – VVD) 

  83. Alexander Vondra, český velvyslanec v USA

  84. Michael Werz, profesor Leibnizovy university v Hannoveru (Německo)

  85. Alan Lee Williams, ředitel Atlantic Council (Velká Británie)

  86. Willy Wimmer, člen Bundestagu, vicepresident Parlamentního shromáždění OBSE a bývalý státní tajemník německého ministerstva obrany

  87. Miroslav Wlachowský, ředitel Odboru analýz a plánování slovenského ministerstva zahraničí (Bratislava)

  88. Michael Žantovský, předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost českého Senátu

Seznam pochází z webové stránky American Enterprise Institute (http://www.aei.org/raProjectHome?rapId=11), dnes však již zde není dostupný.

Karel Hyka